V minulé kapitole [odkaz] jsme si vysvětlili, že PHP je skriptovací jazyk na straně serveru a na jakém principu funguje. Zatímco tedy na tvorbu HTML kódu stačí vlastně jen základní textový editor a webový prohlížeč (Co potřebujete na HTML?), u PHP to bude složitější. Naštěstí jen o trochu.
Jak už víme, PHP běží na serveru. Takže bude potřeba nějaký server. Přesněji řečeno webový server, který umí PHP. Takový server si můžete udělat přímo z počítače, na kterém chcete programovat.
Webový server lze často nainstalovat přímo z instalačních médií operačního systému, nebo jsou k dispozici různé přednastavené balíčky pro snadnou instalaci, jednoduchý webový server pro vývojové a testovací účely je dokonce součástí samotného PHP (od verze 5.4). Jestli si na instalaci a nastavení webového serveru sami netroufáte, zkuste náš jednoduchý návod [odkaz] Naopak o pokročilejších možnostech, které webové servery nabízejí, se dočtete v sekci Instalace a nastavení webového serveru [odkaz] Server na stejném počítači je užitečný hlavně pro vývoj a testování skriptů. Má výhodu, že napsaný kód můžete rychle a snadno vyzkoušet a navíc máte kontrolu nad nastavením serveru.
Druhá možnost je pronajmout si místo na serveru někoho jiného, takzvaný hosting. Hosting lze získat i zdarma (obvykle výměnou za zobrazování reklamy na stránkách, které tam budete mít). Je vhodný pro hotové stránky, které chcete vystavit veřejně. Při výběru hostingu si ověřte, že podporuje PHP a jakou verzi PHP má nainstalovanou. Tato učebnice je koncipovaná na PHP 5.3, případně novější. Má-li hosting na výběr z více verzí, volte nejnovější, nemáte-li pádný důvod k použití starší. Pokud hosting provozuje jen archaickou verzi PHP, zamyslete se: Když zanedbávají aktualizace, co dalšího budou zanedbávat?
Z toho vyplývá, že ačkoliv jednoduché skripty můžete zkoušet přímo na hostingu pro konečné stránky, pro větší projekty je nejlepší mít obě varianty: Testovací server přímo na počítači kde programujete a pak hosting pro hotové stránky.
PHP skripty je možné, podobně jako třeba HTML nebo JavaScript, psát v jakémkoli editoru, který umí uložit prostý text. Tedy například Poznámkový blok (Notepad) ve Windows. Že to je možné ale neznamená, že to je dobrý nápad. Nejčastější chyby, které budete jako začátečníci v kódu dělat, jsou chyby v syntaxi (špatně napsaný příkaz, překlepy, zapomenuté středníky, uvozovky, a tak podobně). A právě takové chyby můžete použitím vhodného editoru velmi omezit a ušetřit si tak spoustu času.
Jako úplné minimum by měl editor umět tyto věci:
Nejlepší ale je použít aplikaci přímo specializovanou na tvorbu PHP, takzvané PHP IDE (= Integrated Development Environment, neboli integrované vývojové prostředí) Vývojové prostředí umí oproti běžnému editoru spoustu šikovných věcí, které ušetří opravdu hodně času. Například:
Naopak může pro někoho být nepříjemné, že IDE nebývají lokalizovaná, neboli jsou pouze v angličtině. Pro jejich používání ale stačí se naučit pár termínů a smiřte se s tím, že pokud chcete programovat, bez alespoň základů angličtiny se neobejdete.
Z placených PHP IDE je rozšířené Zend Studio, nebo například PhpStorm. Jejich nevýhodou je pro začínajícího programátora poměrně vysoká cena (byť v rámci oboru to tolik peněz není, nástroje pro vývoj softwaru dokáží být daleko dražší). Nabízejí ale zkušební verze zdarma, případně i licence pro školy nebo open-source projekty. IDE dostupná zdarma jsou například Netbeans nebo Eclipse, kde jsou varianty Eclipse for PHP developers a PHPEclipse. Nechcete-li použít IDE, textový editor splňující minimální požadavky uvedené výše je například PSPad. Další informace se můžete dočíst také v diskusi o editorech pro PHP.
V příští kapitole se podíváme na doporučené nastavení editoru a hned potom se konečně dostaneme k psaní skriptů.